Když na túře začíná chladnout tělo, rozhoduje čas
Častou chybou je snaha vměstnat do koutku vše, co jinde překáží. Tak vznikne skladiště, ne místo pro klid. Druhou chybou je příliš mnoho textilu, polštářků a přehozů, které se musí neustále rovnat. Třetí chybou je koutek bez zásuvky nebo prodlužovacího kabelu, pokud v něm chcete pracovat. Kabel veďte po zdi nebo pod kobercem, nikdy volně přes podlahu.
Co dělat v prvních minutách Jakmile se objeví ztuhlé prsty, nekontrolovatelné třesení nebo ztráta citu, okamžitě přerušte pohyb a najděte krytý prostor mimo vítr. Sundejte mokré vrstvy, i kdyby to znamenalo zůstat chvíli v chladu. Nasaďte suché oblečení přímo na kůži, přidejte izolační vrstvu a přes ni nepromokavou. Přikryjte hlavu a krk, protože tudy uniká nejvíc tepla. Dejte postiženému teplý nápoj, ale nikdy ne alkohol – ten rozšíří cévy a zrychlí ztrátu tepla.
Typická chyba je snažit se „prohřát pohybem". Rychlá chůze nebo běh v mokrém oblečení na větru stav jen zhorší, protože pot zůstává na kůži a dál ji ochlazuje. Stejně špatné je masírovat postižená místa sněhem nebo je dávat do horké vody. Horká voda může poškodit necitlivou kůži a způsobit popáleniny. Zahřívejte pozvolna, v suchém prostředí, a sledujte, zda se stav do dvaceti minut zlepšuje.
Největší chyba je míchat ocet se sodou v uzavřené nádobě. Šumění vytváří tlak a tekutina vystříkne. Stejně špatně dopadne kombinace octa s přípravky na bázi chloru – vzniká nebezpečný plyn. Ocet nikdy nelijte do kanalizace společně s čisticím prostředkem, který obsahuje chlór. Další častá chyba: nechat směs působit příliš dlouho. Ocet je kyselý a na některých površích, jako je mramor nebo kámen, dokáže naleptat lesk. Na takové plochy používejte jen sodu s vodou, ne ocet.
Kolik toho zvládnu a co mě čeká na zemi Druhá otázka: mám dost sil na to, abych se v postroji udržel ve správné poloze? Během volného pádu nejsi v sedu, ale v prohnutém tvaru připomínajícím banán. Instruktor tě přidrží, ale ty musíš držet hlavu zakloněnou a nohy prohnuté. Lidé s nadváhou nebo slabším středem těla mají tendenci se lámat v pase. Před skokem zkus pár minut na balanční podložce nebo si zacvič jednoduché prohnutí vsedě. Není to nutné, ale pomůže ti to užít si volný pád místo přemýšlení, jestli ti nesedí postroj.
Postup, který se osvědč
Pátá otázka: co si vzít na sebe a co nechat doma? Oblékni se do pohodlného oblečení, které není příliš volné, a obuj sportovní obuv s pevnou podrážkou. Žádné sandály, žádné boty na podpatku. Sundej si všechny šperky, hodinky a piercing, který by mohl vadit pod postrojem. Kontaktní čočky jsou v pořádku, brýle si nech v autě. Před skokem nejez těžké jídlo, ale úplně hladový být také nemusíš. Lehké jídlo dvě hodiny předem je ideální. A hlavně – neber si na sebe nic, co by ti bylo líto, kdyby se zašpinilo od trávy.
Čtvrtá otázka: jaké je počasí a co se stane, když se skok zruší? Vítr, déšť a nízká oblačnost znamenají stopku. Zjisti předem, zda se ti peníze vracejí, nebo zda máš nárok na náhradní termín. Některá střediska přesouvají skok na jiný den bez poplatku, jiná si účtují storno. Také si ověř, jestli ti dají vědět včas, abys nemusel jet přes půl republiky zbytečně. Typická chyba je naplánovat skok na poslední den dovolené. Nech si raději jeden rezervní den.
První otázka zní: jaký je můj zdravotní stav a co mi může vadit ve výšce? Tandemový seskok zvládne i člověk, který nikdy neskákal, ale platí určitá omezení. Vadí vážné srdeční potíže, nedávné operace, epilepsie, těhotenství nebo problémy s krční páteří. Pokud užíváš léky na tlak nebo na psychiku, řekni to instruktorovi předem. Typická chyba je zamlčet bolavá kolena nebo ramena. Ve chvíli, kdy se otevře padák a ty visíš v postroji, každý špatný pohyb bolí. Lžeš-li, riskuješ zranění, ne jen nepohodlí.
Nejspolehlivější je pravidelná kontrola vlastního stavu i stavu parťáka. Zastavte se každou hodinu, sundejte rukavice a zkontrolujte, zda prsty mění barvu a zda se do nich vrací cit. Zeptejte se druhého, jestli mu není zima, jestli má suché vrstvy a jestli si pamatuje, kudy jdete. Pokud odpovídá zpomaleně nebo nejistě, nejde o únavu, ale o varovný příznak.
Rozhodnutí ukončit túru není slabost, ale součást plánování. Pokud do půl hodiny po zahřátí přetrvává zmatenost, malátnost, nebo se objeví nepravidelný tep, jde o stav, který vyžaduje odbornou pomoc. Zavolejte záchrannou službu, uveďte přesnou polohu a zůstaňte s postiženým v suchém krytu. Nikdy ho nenechávejte samotného a nerozdělujte skupinu – dvě osoby zvládnou situaci lépe než jedna.
Prevence je jednodušší než řešení. Před odchodem zkontrolujte předpověď včetně síly větru, vezměte o jednu suchou vrstvu navíc a naučte se vrstvit oblečení tak, aby se dalo rychle přidávat a ubírat. Trasu plánujte s únikovými body, odkud se dá sejít dolů nebo do civilizace. Kdo zná první příznaky prochladnutí a ví, kdy otočit, vrátí se domů unavený, ale v pořádku.